Když tančí jako světlo svíc,
Tančí v nočním vánku.
Její vlasy jsou jak vodopád
A noc má na kahánku.
Jak hudba zní, když promluví, jas v očích má.
Ze snů když tiše vstává,
Je jak dívka nevinná.
V očích kousky zlata jsou,
Vlasy zdobí stuhou.
A v lesklých šatech stíny hvězd
Se potkávají s duhou.
A její tvář se usmívá, když procitá.
Ze snů když tiše vstává,
Je jak dívka nevinná.
Být bez ní nechceš, rád bys za ní šel,
Stojíš o ni jen, všechno dát bys chtěl.
Jen její dech tě budí každý den.
Polední žár se snáší,
Její tvář se vlní vodou.
A všechny stíny delší jsou,
Čas odkapává nudou.
A pak se k tobě vrací v pozdních hodinách,
Do snů se odevzdává,
Nevíš na co vzpomíná.
Když tančí jako světlo svíc,
Jiskří v nočním vánku.
Její vlasy jako vodopád
Sotva se brání spánku.
A hudba zní, když oči svý si zavírá.
Do mých snů ulehává,
Jen už není nevinná.
Do mých snů ulehává,
A stíny už se dlouží,
Snad nový dívky přijdou...